Tři dny a tři noci…
Po tři dny a tři noci …
Vede stezka Mezi Světy.
Po tři dny a tři noci …
Ať do tmy ohně hoří.
V šeru Světů Hranice se boří.
Země,
Tvá náruč je dnes plná listí.
A mrazem ztvrdlé hlíny
Tvůj hlas
vítr nese do krajiny.
Chvění v srdci Lesa, když se stmívá.
A tam ze tmy se kdosi dívá.
Nad brázdami polí Černé perutě
a širé nebe jako moře.
Táhnou s větrem poslové chladných rán.
Přiletí …
Na Samhain.
Země,
Tvá náruč dnes mrazí.
To mrtví k nám do světa vchází.
Noc dýmem a lesem voní.
Ve stínech stromů …
Rohatý Bůh
A oblohou vichr mračna honí.
Šlépěje ve větru.
Člověče, zastav se.
Podívej!
Tam v lesích.
Tam na lukách.
Divoký vílí rej.
Země,
Tvá náruč dnes pálí.
Tichá píseň …
Ozvěna v dáli.
Šepot Druidů.
Slova pro nový plamen.
Oheň Dar požehnaný Bohy.
Kreslí stíny světlo svíčky.
A hlava Kelta do tmy hledí.
Ústa, oči z kamene.
Poutníku, dnes promluv k duši pramene.
Zavěs stužku …
Modlitbu do větví Stromů.
Nepůjdeš sám, až obrátíš se domů.
Země,
Tvá náruč je dnes vítr a mlha.
Úplněk světlo vrhá Země …
Tvé tělo můj chrám.
Promluvíš na Samhain …
Samhain …
Samhain …
A s ním Síla …
Dotek duší ..
Co konec svých dnů jen letmo tuší …
Samhain a s ním stmívání …
Temnota světlo si podmaní …
Samhain …
Ach, má Země
Tvá láska dnes bolí.
Temnota přišla.
A Ty šeptáš: „Však k světlu spějem, ať jdem odkudkoli.“
autorka : Lucie z Lesa