Bohyně-patronka tohoto období je Danu, nejstarší a nejmoudřejší ze všech bohyni Kola Roku Bridgit-Anny. Představuje poslední a zároveň úplně první fázi života – prostor mezi smrtí a narozením. Prázdnotu, ticho, prostor… Učí nás se zastavit, naslouchat a odpočívat spolu s odpočívající přírodou. Pomáhá nám nalézt vlastní střed – oko bouře, oporu zevnitř, bod, kde cítíme totální klid a jistotu. Bod, kde se můžeme uvolnit a odpočinout si. V dnešní kultuře, která je orientovaná převážně na výkon a aktivní způsob života, nám kvality Danu často schází. Ted‘ máme kouzelnou příležitost si to zkusit prožít a stejně jako tichá příroda odpočívá za oknem pod hlubokou vrstvou sněhu, můžeme i my odpočívat a v tichu přemýšlet, snít, meditovat a jen tak být.
PRAMATKA MOUDROSTI – BOHYNĚ DANU
Během Zimního Slunovratu se obracíme k bohyni Danu, Královně severu, Matce vzduchu, Ochránkyni původní domoviny. Přichází k nám z vysokých hor pokrytých sněhem a přináší studenou a jasnou stojatost zimy. Její je čas reflexe, meditace a spirituálního obrození. Ona je starověká matka ledových plání, mystická vílí královna Tuatha de Dannan. Je to Kostěná a Kamenná žena. Pod jejím dohledem se měníme, rosteme, radujeme se a seznamujeme se sami se sebou. Když přichází tání a její období se chýlí ke svému konci, tak se po meditaci nad sklizní a zkušenostech, které nám minulý rok přinesl transformujeme, a nacházíme nový důvod ke svému žití – když se dny začnou prodlužovat, tak jsme připraveni na probuzení bohyně Bridget. Danu je strážkyně našich vzpomínek na první předky a historii lidstva.
Danu nalezneme sedící vysoko na její hoře Eyrie, mezi hnízdy horských orlů. Nebe se za ní naplňuje magickou záříSeverních světel a hrad Arianhrrod vystupuje z horské mlhy. Danu je zahalená v měkkých bílých šatech, prošívaných stříbrnými nitěmi. Její oči mrkají radostí a prastarou láskou a moudrostí. Její sova jí lítá nad hlavou a orli krouží kolem ní, Jeden orel, její šampión, společník, jí sedí na rameni – mocný a svobodný. V rukou drží Danu svojí černou zimní hůl… I uprostřed zimy kolem sebe vyzařuje letní svěžest – je to Matka vzduchu a jí náleží svěží vánky během letních dnů stejně jako tuhé zimní větry a sněhové bouře.
Zvířata zasvěcená bohyni Danu jsou orel, káně a sova. Její strom je cesmína a jejími symboly jsou srp, meč a vějíř z peří. Její barva je stříbrná.
Bohyně MELUZÍNA
Meluzína je v tradici Slovanského kola roku bohyní vzduchu, větru, moudrosti, nadhledu, klidu a ticha zimního období. Meluzínu si můžeme představit jako bílou paní s dlouhými rozpuštěnými vlasy, vlajícími ve větru. Jméno Meluzína pochází z francouzských pověstí O Meluzíně, ve dne ženě, v noci mořské panně, která se v okamžiku, kdy její manžel porušil slib a překvapil ji v její tajné podobě proměnila ve vzdušnou bytost, bílou paní, která poletovala vzduchem, kvílela v komíně a věštila klíčové události svého rodu:
Meluzína je mýtickou zakladatelkou rodu Lucemburků. Jméno Meluzína vzniklo z mere de Lusignan (matka Lusignanu): pramatka hraběcího rodu de Lusignan, odkud pocházejí i Lucemburkové. Tato pověst se dostala do Čech a spojila se s pověstmi o vzdušné bytosti Větrnici, ženě v bílem, která létala ve větru, proháněla se v zimě v křovinách a na hřbitově a zpívala v komínech. Přinášela také věštby a varování. Starým zvykem bylo, že se o Štědrém večeru v Čechách házela do vzduchu hrst mouky, jako dar pro Meluzínu, aby se utišila. Meluzínu voláme, když potřebujeme podporu Matky vzduchu, když se potřebujeme ponořit dovnitř a ve vlastním tichu nechat zrodit odpovědi na naše otázky. Obracíme se na ni pro dary nadhledu, moudrosti a trpělivosti. Tak jako v jejím období, kdy je venku tma a zima, semínka v zemi trpělivě čekají, až přijde jejich čas, aby mohla začít klíčit.
Další svátky kola roku najdete zde: Lammas, Ostara, Imbolc, Litha, Samhain, Mabon, Beltane