Rituál je pro mne něco, co otevírá pomyslná vrátka do kouzelného, intuitivního prostoru, kde je možné všechno 😊. Místa, kde se můžeme napojit sami na sebe a propojit se s intuicí, která nás vede a ukazuje přesně to, co právě v danou chvíli potřebujeme.
Dá se říci, že máme v životě mnoho rituálů, ale jen je nevnímáme … jako je např. ranní káva, která nám nastartuje den nebo pravidelná večerní procházka. Jsou to chvíle, kdy se cítíme dobře, a proto tyto činnosti pravidelně opakujeme. Podporují naše uzemnění a pocit pohody.
Naopak u různých oslav svátků (Vánoce, Velikonoce) nebo narozenin, často upadáme do rutiny a máme pocit, že „to musíme přežít“. Ale právě zde můžeme jak pro sebe, tak i pro rodinu udělat krásné rituály, které budeme opakovat rádi každý rok. A to nejen sami pro sebe, ale i pro ostatní, protože rituál stmeluje a propojuje blízké lidi.
Sama si vzpomínám na rozkrajování jablíčka a třesení bezem na Vánoce doma, ale i lití olova v dětském domově, kde jsem pracovala, a snažili jsme se dětem zpříjemnit Vánoce, které nemohly strávit s rodinou.
Už je to pár let, co jsem začala navštěvovat večerní semináře v Maitrei pod vedením Petry Cihlářové, které se zaměřovaly na oslavu keltských svátku v ženském kruhu. A to bylo poprvé v mém životě, kdy jsem se setkala s rituály jako takovými. To mne přivedlo k tomu, abych se přihlásila do výcviku kněžek. Jednou z dovedností kněžky je právě tvořit rituály a skrze ně a sama sebe se spojovat s matkou Zemí, živly, … nekonečnem. Podporovat tak lidi na jejich cestě při hledání odpovědí na jejich otázky, přijetí změny nebo společné uctění.
Být kněžkou pro mne znamená naslouchat svému srdci a jít za volám své duše. Poslouchat svou intuici a důvěřovat sama sobě a sama v sebe. Být propojená s přírodou a jejími živly, ale i s lunou a sluncem, uctívat jejich dary a vnímat jejich každodenní podporu ve svém životě. Vnímat matku zemi a Bohyni a mluvit s nimi, uctívat je a děkovat za jejich dary. Být kněžkou pro mne znamená být ženou v plné své síle, přijímat své dary a dávat je světu. Nebát se vykročit na cestu do neznáma. Uctívat svou rodovou linii a léčit její zranění, nepředávat toto dál a nechat jít svou dceru životem bez těchto zátěží, s vědomím, že být ženou je nádherný dar. A k tomu všemu patří i sesterství, sdílení zkušeností, podpora, láska a obejmutí v tu pravou chvíli. Tvořit láskyplné vztahy v přátelství i partnerství a cítit i dávat bezpodmínečnou lásku. Být kněžkou pro mne znamená pomáhat a podporovat zvířata a přírodu jako takovou. Podporovat lidi na jejich životní cestě, ve chvílích temnoty jim posvítit a podpořit je, aby mohli jít dál. Pomáhat jim nacházet nové cíle, vlastní vize a odhazovat vzorce, které je tíží. Být jejich oporou v náročných a těžkých chvílích. Motivovat je vlastním příběhem a předávat jim vlastní zkušenosti.
K tomu, abyste mohli dělat rituál, ale nepotřebujete být kněžkou. Můžete být a je to krásná životní cesta.
Tento rituál můžete udělat někde v přírodě, kde se cítíte dobře. K tomu, abyste nalezli zástupce čtyř elementů, se stačí jen pořádně rozhlédnout okolo sebe.
Uvědomit si sílu vzduchu, který je kolem nás, nechat odfouknout z celého těla to, co vám již neslouží a nechat se tak očistit. Oheň máte ve svém srdci a ve svých dlaních, stačí se s ním propojit, promnout dlaně, položit je na srdce, uvědomit si tu jeho sílu a touhu expandovat, jeho blahodárnou a vyživující podpůrnou energii. Vodu můžete naleznout v potoce, anebo i přijmout od bylin nebo stromů, stačí obejmout strom nebo na něj položit ruce a uvědomit si tu sílu jeho mízy. Propojit sama sebe a uvědomit si, že stejná míza-krev, koluje v těle a vyživuje. Zem je vždy tam, kde chodíte, stačí si uvědomit její pevnost a stabilitu, uzemnit se. Celý rituál můžete zakončit tím, že procítíte energii, kterou jste přijali a jak ve vašem těle i mysli koluje. Poděkovat všem živlům za jejich dary, které přináší do vašeho života.
Mirka Vokounová Krepčíková